Dlouho avizovaná změna, která vešla v platnost s letošní edicí Pravidel golfu, je zákaz ukotvení hole. Co to tedy přesně znamená, koho a jak se to dotkne vysvětluje Dalibor Procházka, předseda Komise rozhodčích České golfové federace.
Začněme formálně, ať víme, o čem se budeme bavit. V Pravidle 14 – Udeření míče bylo zavedeno nové pravidlo, a to:
| 14-1b. Ukotvení hole Během provádění úderu nesmí mít hráč ukotvenou hůl, ať už „přímo“, nebo prostřednictvím „kotvícího bodu“. Poznámka 1: Hůl je ukotvena „přímo“, jestliže hráč záměrně opírá hůl nebo ruku, která ji drží, o libovolnou část svého těla, s výjimkou ruky nebo předloktí. Poznámka 2: „Kotvící bod“ je vytvořen tehdy, když hráč úmyslně opírá předloktí ruky držící hůl o libovolnou část svého těla, aby z této ruky vytvořil pevný bod, okolo kterého může druhá ruka hůl otáčet. |
Pravidlo je záměrně maximálně stručné, takže jak už to bývá, potřebuje důkladné pochopení a bližší výklad. Však k němu R&A již před časem vydal speciální rozbor. Stejně tak má toto Pravidlo hned při zavedení několik konkrétních rozhodnutí v knize Decisions. Ale není se čeho bát, ono to nakonec není nijak složité.
Nejprve pár slov k motivaci – proč bylo vůbec toto pravidlo zavedeno? Jako obvykle je cílem maximálně férová hra. Při golfu se míček uvádí do pohybu švihem hole. Tento pohyb je často poměrně komplikovaný na koordinaci a tak o výsledku rozhoduje především schopnost hráče takový pohyb provést. Za nesprávné se pak považuje cokoli, co by hráči v tomto mohlo neoprávněně napomáhat a tím snižovat nároky na jeho zručnost. Jako příklad může sloužit modelované držadlo hole (nevyhovující hůl), externí „udělátko“ udržující rovinu švihu (umělá pomůcka) nebo, jako v tomto případě, omezení stupňů volnosti pohybu hole. Běžně se totiž holí švihá jako celkem. Zejména u patování s dlouhými či delšími patry, kdy jde primárně o přesnost a nikoli o délku, takže není potřeba generovat sílu, používala řada hráčů techniku opření hole, takže ve výsledku holí nešvihali, ale otáčeli ji kolem nějakého víceméně pevného bodu. Bylo ustanoveno, že taková technika dává hráči potenciální neoprávněnou výhodu.
Nejvíc se to samozřejmě dotkne právě „košťat“ a „břicháčů“, ale pravidlo je platné univerzálně, takže platí i pro wedžku, sedmičku, driver nebo krátký patr. Nejde totiž o hůl, ale o způsob jejího použití. To je samozřejmě dobrá zpráva pro majitele dlouhých patrů, protože ty nejsou nijak postaveny „mimo zákon“ a lze s nimi hrát dál – což jistě přivítají Ti, kterým dlouhý patr vyřešil zdravotní problémy se zády. Jde jen o to, že budou případně muset změnit techniku úderu.
Přejděme nyní k rozboru samotného pravidla. Existují dva způsoby ukotvení – přímo a nepřímo. Při přímém ukotvení se buď přímo hůl, nebo ruka, která ji drží, záměrně dotýká hráčova těla vyjma rukou a předloktí. Nejtypičtějším příkladem byly „břicháče“ (středně prodloužené patry), které si hráč opřel o pupek (dámy prominou) a holí pak již jen otáčel coby kyvadlem. K témuž docházelo, když si hráč opřel ještě delší patr o hruď nebo bradu. Nepomohlo ani, když hráč konec hole „schoval“ do pěsti – opět jde o přímé ukotvení – viz obr. 1. Důležitý je také pojem předloktí – zde se jako předloktí se bere část ruky pod loketním kloubem. Takže nelze ani hůl přitisknout k paži a patoval „celou rukou“ jakoby z ramenního kloubu – viz obr. 2. Naopak k předloktí hůl přitisknout lze (svého času byl průkopníkem této techniky Langer, když se potýkal s yips) – viz obr. 3.
 Obr. 1 Typické případy přímého ukotvení |  Obr. 2 Opření hole o paži – špatně |  Obr. 3 Opření hole o předloktí – povoleno |
Samozřejmě se pravidlo vztahuje na záměrné opření. Pokud se stane, že o sebe během švihu holí zavadíte např. v důsledku trefení kmenu, zahrání „krtka“ nebo prostě chybě v technice, nejde o porušení pravidel. Na druhou stranu záměrné opření byť i jen po část švihu už je trestné. Pro úplnost připomeňme, že švih resp. rána je „pohyb holí směrem dopředu provedený s úmyslem udeřit míč a uvést jej do pohybu.“ Teoreticky tak lze mít hůl opřenou při nápřahu (který není součástí rány), ale taková technika by asi byla zbytečně komplikovaná.
Druhým způsobem je nepřímé ukotvení prostřednictvím kotvícího bodu. Ten vznikne tehdy, když hráč opře předloktí ruky držící hůl o jinou část svého těla, takže ruka je dostatečně fixována a druhá ruka pak holí jen otáčí. To byla typická situace u „košťat“, kdy hráč v pěsti držel konec hole, předloktí si opřel o hruď a druhou rukou v nižší poloze na druhém držadle prováděl holí kyvadlový pohyb – viz obr. 4. K témuž zpravidla docházelo při patování podél těla – viz obr. 5. Ovšem pozor, jak už bylo výše uvedeno, netýká se zavedené omezení jen dlouhých patrů. I s krátkým patrem lze pravidlo porušit – viz obr. 6!
 Obr. 4 Nedovolené opření předloktí o tělo |  Obr. 5 Nedovolené opření předloktí při patování podél těla |  Obr. 6 I s krátkým patrem lze předloktí nedovoleně opřít |
Důležitý je tu ale souběh dvou podmínek – opření předloktí a oddělená akce rukou (jedna drží, druhá otáčí). Pokud máte ruce standardně u sebe (a jejich pohyb je tak kombinovaný), můžete mít předloktí opřena, jak libo (k tomu může mj. snadno dojít s plnoštíhlejší postavou nebo třeba při patování zápěstím v hlubším předklonu) – viz obr. 7. A naopak, můžete mít ruce od sebe a dělat „kyvadlo“, pokud při tom držíte předloktí od těla (zde pozor, zpevnění naplno ohnutým loktem je také špatně, protože pak se předloktí dotkne paže). Povolené způsoby, jak používat při zachování víceméně vzpřímeného postoje dlouhý patr – viz obr. 8 a 9.
 Obr. 7 Povolené opření předloktí – ruce jsou u sebe |  Obr. 8 Použití dlouhého patru bez nedovoleného opření |  Obr. 9 Povolené patování podél těla |
Na závěr krátké shrnutí:Jsou zakázány „dlouhé“ patry?
Jak mám poznat, zde moje technika vyhovuje?
|
Těm, které s ohledem na nové pravidlo čeká změna techniky, přeji mnoho zdaru. Každopádně doufám, že výklad tohoto pravidla je zřejmý a při turnajích tak nebude docházet k problémům. V případě jakýchkoli dotazů nám pak můžete napsat!
Zde je možno stáhnout kompletní výkladový dokument R&A.
Foto: R&A
.
